Ondrej-profilove-foto-1800x1800px (1).jpg

Pracovat jako designér je pro mě splněný sen. Už od mala mě fascinovalo řemeslo, móda a práce s materiály. Začalo to studiem na střední uměleckoprůmyslové škole v Karlových Varech, zaměření grafický design. Poté mé kroky vedly na univerzitu.

Během vysokoškolského studia mě to „táhlo ke kůži" jako k základnímu a nejpřirozenějšímu materiálu v galanterním průmyslu. První zkušenosti jsem nabyl v průběhu bakalářského studia na Fakultě umění a designu na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v ateliéru textilní tvorby pod vedením akademické malířky Elišky Nové.

Ve 3. ročníku jsem měl možnost přejít na jeden semestr na produktový design k Janu Čapkovi. Zde jsem se naučil pracovat mimo jiné také s 3D programy.

Jeden semestr jsem strávil na Univerzitě v anglickém Derby, kde se dbalo na dokonalé vytvoření jakéhokoli střihu a na využití netradičních materiálů.

Magisterské studium pokračovalo na Západočeské univerzitě v Plzni na Fakultě designu a umění působil v ateliéru Design obuvi pod vedením doc. Heleny Krbcové . Zde jsem měl možnost věnovat se designu obuvi a galanterii. Zároveň jsem řešil vizuál a finální zpracování studia našeho ateliéru na mezinárodní přehlídku designu - Designblok - což pro mě byla velmi cenná zkušenost.

Po dokončení magisterského oboru v Plzni jsem si podal ještě jednu přihlášku na pražskou Vysokou školu uměleckoprůmyslovou (UMPRUM) na dvouletý navazující magisterský obor do ateliéru Design obuvi a módních doplňků pod vedením profesorky Liběny Rochové.

Po úspěšném přijímacím řízení jsem byl přijat ke studiu na UMPRUM. Samotné studium na UMPRUM pro mě byla nová zkušenost, nový pohled ať už díky možnosti sebeprezentace formou článků v médíích a dalších odborných publikacích či možností na přehlídkách pod dozorem právě Liběny Rochové.

Zde jsem se v průběhu studia dostal taktéž ke spolupráci s firmou Baťa, která je v obuvnictví pojmem nejenom u nás, ale i ve světě. Mohl jsem tak pochytit zase o něco více z celosvětového obuvnického designu.

Zároveň se mi povedlo během studií dvakrát navštívit s ateliérem Tokio, kde jsem prezentoval své kolekce na zdejší nejprestižnější vysoké škole se zaměřením na fashion - Bunka Fashion University.

Kůži jsem se věnoval v mých klauzurách či semestrálních pracích, následně také v bakalářské práci, nakonec se kolem kůže točila i témata obou mých dvou diplomových prací.

Po dokončení studií jsem vycestoval do Velké Británie. Zde na University of Derby jsem se zaměřoval na nové technické možnosti v oděvním průmyslu a jejich komunikování. Svoji diplomovou práci jsem dokončoval již v Brašnářství Tlustý, kde jsem nakonec zakotvil po svých studiích a úspěšném absolvování tří specifických oborů na čtyřech různých univerzitách.

Říkal jsem si tehdy, že pokud chci navrhovat produkty, měl bych projít celým procesem od prvotního návrhu, po činění a úpravu kůže a samotnou výrobu. Proto, když jsem dostal od naší designérky a mé kamarádky Moniky Lepschy a nyní i mé současné kolegyně v Brašnářství Tlustý možnost si všechno tohle vyzkoušet v praxi, neváhal jsem.

S “Móňou” jsem se potkal ještě na střední, když jsem se jel podívat na den otevřených dveří na univerzitu v Ústí nad Labem. Šel jsem akorát okolo otevřených dveří učebny, kde probíhala prezentace oděvního designu. Nakouknul jsem po očku nesměle dovnitř. Monika ( coby studentka ) zde právě přednášela a hned, jakmile mě uviděla ve dveřích, zakřičela na mne, ať se nestydím, že mám jít dovnitř a přihlásit se na přijímačky. :)

Mona mě provázela na univerzitě v Ústí. Když pak šla po čtvrťáku na obuvnický design, často mi nadšeně vyprávěla, jak je to skvělé a díky tomu, že to je blízko k produktovému designu, měl jsem o tom, co chci dále dělat, jasno.

Před dokončením klauzury mi Monika pomáhala také v Brašnářství. Když jsem dokončoval UMPRUM, oslovil mě Ivan ( majitel Brašnářství) , zda bych nechtěl jít pracovat do Brašnářství a tak to vlastně všechno začalo. Protože Brašnářství Tlustý je v podstatě jediná firma v České republice, která vytváří to, na co jsem roky studoval a co mi bylo blízké.

V Brašnářství mám na starosti celý projekt “boty” - starám se o vše - od nákupu materiálu a strojů, až po nábor a trénink nových "ševců" do naší továrny na boty.

Boty jsem chtěl dělat proto, že jejich výroba souvisí s kůží a je to podstatně složitější materiál, než látka. Navíc se mi líbilo, že se jedná o kombinaci módy a designu. Tento obor je mi velmi blízký. Už během studia v Plzni i v Praze jsem se věnoval právě botám - jich se týkaly mé klauzury i semestrální práce - boty mě zkrátka táhly odjakživa. V Brašnářství se učím, jak vyrábět ve velkém vysoce kvalitní konfekční obuv - je to více věda než umění. Přeji si a chci, aby naše boty byly nejen pohodlné, ale aby též skvěle vypadaly. (A aby se naši zákazníci na nich stali závislými!) :)